Griffin Carboneum

VÍTÁME VÁS NA STRÁNKÁCH COGNACA, GRIFFINA,

IMPERIALA A MYSTERY MAN

Carboneum

ICH. Griffin CARBONEUM nikdy na tebe nezapomenu.......

* 16.2.2009 + 19.1.2015

Cognac CARBONEUM *29.6.2006 +8.10.2018 CH. Imperial CARBONEUM *18.3.2012 + 29.8.2023

MYSTERY MAN of CARBONEUM

JAK JSEM PŘIŠEL K PANIČCE.

Griffin Perry

Narodil jsem se mamince u Prahy, ještě se třemi brášky a jednou sestřičkou.Moje panička se na nás přijela podívat, když jsme byli ještě hodně maličký a už jsem se jí zalíbil. Potom přijela ještě jednou a to už se rozhodla, že si odveze mě.

Pak už jenom čekala, až ještě trošku povyrostu. Dokonce si pro mě vymyslela i jméno. Jmenuji se Griffin Carboneum.

´=´´

Teta, u které bydlí moje maminka, mi zabalila velikou žirafu a nějaké granulky pro začátek a už jsme jeli do mého nového domova v Českých Budějovicích.Tam na mě čekal ještě jeden nevlastní brácha, který už tam bydlí tři roky. Jmenuje se Cognac a panička mu říká Kony, Koníčku,Konísi, Koňouši a když zlobí , tak mu říká Koňaku nebo Koňasi... nepřej si mě! …….. Mně, protože jsem hodnej říká Griffínku, Griffí, Fine, Finíčku, Fiňulo, Fifí a když jenom malinko zlobím a kradu pantofle a ponožky, tak mi říká Fiňas,ale to je přece taky docela hezký nééé….?

Já ještě zlobit můžu, protože jsou mi čtyři a půl měsíce. Taky mě baví hodně do všeho kousat. Nejvíc mě baví kousat do strejdy Pepy. To je paničky kluk .On mi občas řekne , že mě nechce ať si jdu kousat někam jinam, ale ve skutečnosti určitě chce, abych ho kousal dál.

Když jsem přišel k mojí paničce domů, tak na mě můj nevlastní brácha žárlil a vrčel na mě. Nechtěl mi paničku půjčit a pořád si ji hlídal. Ale já jsem se chtěl chovat, protože jsem byl ještě moc maličký. Panička mu vysvětlila, že mu jí neukradnu, a že bude obou. Hladila nás vždycky oba najednou a dobrůtky nám dávala taky najednou, ale večeři dostal první on a potom až já, ale mně to nevadilo. Snídani jsem stejně dostal jenom já ….heč….. a brácha jenom nějakou pejskovou dobrůtku, aby mu to nebylo líto........ To jsem chápal, stejně jsem jí pak dostal taky. Teď už jsme kamarádi a běháme všude spolu.

Snídani mám jenom já ....heč

Na zahradě mu beru všechny hračky a on jenom kouká. Já ale chci, aby si se mnou hrál a honil mně …….to mu to trvá než mu to dojde. Pak ale řádíme a já mu škubu fousy, aby si nemyslel! On mně na oplátku dává na lopatky, ale jenom jako. Až nás panička okřikne ať už dáme pokoj. Taky chodím s paničkou do psí školky a někdy i s bráchou. Brácha už je velký a ještě se neumí chovat. Přitom už tam chodil dřív než já. Aby nedělal ostudu, tak chodí se mnou. Já se samozřejmě naučím poslouchat raz dva. Když nás panička cvičí doma , tak musí jednoho přivázat , protože si běháme pro dobrůtky oba najednou a já to vždycky vyhraju. Panička říká .-.-. tak to tedy nejde.

Protože jsem krkounek a bráchovi všechno sním a on se nic nenaučí. Má tedy rychlejc běhat, no néééé ?

Ale abych ho jenom nepomlouval, tak musím říct , že brácha je velký krasavec. Ještě, když jsem nebyl na světě, tak chodil s paničkou na výstavy a má poháry, medaile, diplomy, tituly a tak vůbec…

Ale ať si nemyslí, já ho doženu, protože jsem taky moc krásný. Včera mě panička poprvé vzala na procházku s tlapkami. Brácha už byl několikrát a já čekal doma, protože jsem byl moc malý a panička mě nechtěla nosit. Včera to bylo žůžo. Nejdřív jsem se trošku bál cizích psů, ale pak jsem se skamarádil a už jsem s nimi běhal, dokonce rychlejc než brácha. Akorát bylo hodně horko a tak mě a bráchu panička namáčela vodou a každou chvilku jsem pil vodu z mističky , kterou měla sebou. Šli jsme kolem řeky směrem na Hlubokou, ale až tam jsme nedošli, protože je to na štěňata daleko. Když jsme šli zpátky, tak začalo hodně pršet, až jsem měl já i ostatní pejsci kožíšky celý promočený a panička mě radši nesla.Taky začaly běhat po obloze takový veliký světla a byl strašný rámus. Brácha se bál, ani nevím proč když to byla docela legrace. Z paničky tekla voda na všechny strany, i na mě a byl jsem ještě víc mokrý a byla mi zima.Naštěstí jsme už byli blízko u auta. Ale když panička otevřela auto , vlezl mi bráška do mojí přepravky a nechtěl ven. Najednou byl rychlejší než já …..proč asi? Panička ho musela vytáhnout, protože v přepravce musím být já, protože jsem ještě malý. Brácha pak s paničkou nemluvil, ale ona si ho udobřila kostičkou. Celý mi to tam umokřil, brrrrr……………..Ale nakonec to bylo jedno,protože já jsem byl mokrý taky. Doma nás panička a strejda Pepa vysušili fénem a pak jsme oba pěkně usnuli v teplíčku v pelíškách.Už se těším na další procházku s novými kamarády z tlapičky.

Na vycházce s tlapičkou.

Malý knírač